<< zpět

HISTORIE :

Sen o vlastním divadle se Aničce Duchaňové splnil již v šesti letech, když objevila schoponosti svých o tři roky mladších sourozenců. První uvedení autorské poloimprovizované hry O víle Janince ve Velkém pokoji mělo slavnostní atmosféru. Rodiče dostali k dispozici programy, platné vstupenky, občerstvení a o přestávce se konal soutěžní program. O třináct let později se Anička přihlásila na DAMU, obor alternativní a loutkové herectví. O šestnáct let později založila divadlo Anička a letadýlko.

První představení Singing with Anicka, lesson I. mělo premiéru ve Studiu Damůza 2.11. 2003, v den Památky zesnulých. Žijeme, neumíráme! Tou dobou končil bezpečný život na DAMU, nikdo vastně nevěděl, co je to být hercem, a tak se Anička vydala zpívat do pražských kaváren a barů. Kabaret Singing with Anicka, lesson I. byl vyprávěním o velikém přání, velikém snu a dlouhém pádu, provokací, hrou o to, kdo z koho. Stejně jako příběh hlavní hrdinky, neúspěšné herečky a zpěvačky, která měla jediný večer zskat srdce svých diváků.

V roce 2005 měla premiéru Malá večerní snítka. Představení bylo inspirované školním seminářem O předmětovém divadle. Původně to byla erotická pohádka na dobrou noc, ale nakonec měla velký úspěch i u dětí. Malá holčička Anička opatlaná pastou a peříčky přivolávala trubičkou od toaleťáku Malý růžový sen. Bůh byl vysavač a holítko na podpaží Krvelačný sen o uťaté hlavě. Někteří diváci byli z tohoto kusu nadšeni. Někteří tolik ne. Jeden kritik napsal, že si připadal jako na tripu. To je dobře nebo špatně?

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se dědek utrhne. Příběh dědka Všudefouse není z Betléma, ale z malé vesničky v podhůří Šumavy. Je inspirovaný postavou otce Duchaně, který každý rok o Vánocích melancholicky sedával u okna, říkal, že žádné dárky nepotřebuje a nakonec úplně zmizel. A taky strýcem Mírou, lesním mužem, který se naopak vždycky o Vánocích nečekaně objevil a přinesl vyřazené knížky z antikvariátu a prasečí nožičky na sulc. Od své premiéry v prosinci 2006 měl vánoční Příběh dědka Všudefouse nepočítaně repríz. Pozor, za láhev dobré Pepřovice nebo pořádný ranec vylézá Všudefous ze svého brlohu i na jaře a v létě.

Je rok 2006. Na Šumavě sněží. V městečku Mérida na Yucatánu je 45 stupňů ve stínu. Anička s Madlou mají hlavy obalené mokrými ručníky a chladí si hrdla v propocených pulqueriích popíjejíc kaktusovou vodku. Zničehonic se před nimi jako fata morgana zjevuje krvavý příběh záhadně mizejících štamgastů a krvežíznivé Kantýny. Představení La Kantýna vzniklo téměř o rok později na Kampě v divadle Nablízko, ale mexický úpal si ponechalo. V Praze kvetl zlatý déšť, ale v divadle voněly gardenie. A Los Hybleros hráli a hráli..., až jim z toho narostl knír.

V roce 2007 nasedl do Letadýlka tajemný pasažér Matija Solce. Zatáhl za záchrannou brzdu a unesl Aničku pryč. Ve slovinské Lublani si podzim pohrával s barevnými náladami. Matija, Anička, Lucie a Vida si pohrávali s Gogolovým textem Nos. Vznikla z toho hra o dvou babičkách, lásce a mnoha nosech. Představení se hrálo úspěšně ve Slovinsku, v Praze a v Peru. Neúspěšně na Skupově Plzni. V roce 2008 si opět podzim pohrával s barevnou melancholickou Lublaní. Anička a Matija se rozloučili a každý šel rovnou za nosem. Každý za tím svým.

Vánoce 2008 byly štědré. Pod stromečkem bylo spoustu dárků, ale ten největší se tam nevešel. Radka Mizerová spolu se svým čerstvě narozeným synem Martinem přivezli scénu a loutky k nové hře Království. Deštníčky, bublinky, kořínky a jiné vůně z podzemního světa, a všechno bylo tak jiné a krásné, až z toho přecházel zrak. Hned nato měl v únoru Michal Němec z Jablkoně, svůj velký den. První hereckou premiéru! Byl z toho na nervy jeho Půljablkoň a litoval, že opustil své útulné medvědí doupě. Nakonec to ale zvládnul perfektně a začaly se mu rojit nabídky na herecké role. Chtěli ho dokonce v divadle Na Jezerce do role tlustého Diega Rivery po boku Kláry Issové jako Frídy. To naštěstí Anička zatrhla, a tak se Království hraje dodnes.

2009! Další představení Automat slast na sebe od začátku přivolávalo samé katastrofy. Možná to bylo podivným tématem, o kterém se přesně nevědělo, jaké vlastně je. Zjednodušeně řečeno sexualita. Jak blízko a daleko má člověk ke svému tělu? Používá ho, rozmazluje ho, zdobí ho, stydí se za něj, nenávidí ho. Možná proto se na zkoušení Automatu podíleli samí šílenci, vzájemně se hádali a jeden po druhém odpadávali. Slavnostní zářijová premiéra v Alfredu ve dvoře se nakonec konala pod hlavičkou work in progress. Tak se umělecky říká něčemu, co se nestihne dodělat. Anička zůstala v ringu skoro sama, ale nakonec šťastná a dokonale omytá lektvarem Esenciális Eroticus. Z Petra Poly se toho času stalo letadýlko. Martin Hybler zazářil v roli bílé perverzní ovečky a jeho křehké dirigentské kopítko slibovalo víc než dirigování vážných skladeb.
Koncem roku přesídlilo divadlo Anička a letadýlko do lázeňského města Brna. Byla to láska na první pohled. Anička si užívala svých pět minut slávy jako činoherní mondéna v Huse na provázku. Měla v šatně svůj vlastní stolek se zrcadlem. Už žádné převlékání na veřejných záchodcích! Nezapomněla při tom na starý dobrý loutkářský kodex, že správný loutkář, musí do každé činohry vnutit alespoň jednu loutkovou scénku. A najednou se zjevil celý pohádkový cyklus! Pohádky Teta Husa na neděli vznikly ve spolupráci divadla Anička a letadýlko a Husy na provázku. Každý měsíc se brněnské děti mohly těšit na novou pohádku a nové dobrodružství Tety Husy a její neteřinky Žanetky!

Rok 2010. Léto v Bulharsku a Řecku, chrousti pražící se na reflektorech a olezlý zmrzlinářský vozíček! Vzniklo nové představení Chroust, které úspěšně navazovalo na spolupráci malého a rychlého s velkým a pomalým. Anička a Michal - zakomplexovaný maličký kuchař Pepito Bardas a kouzelná nadpřirozeně dobrá Chuť z vesmíru. Zkoušelo se v klubu Kaštan. Anička si v místní vietnamské večerce vysloužila punc obecního blázna, protože chodila nakupovat svačiny s namalovaným knírem. Premiéra dopadla chutně. Chroust se nažral slávy a Pepík zůstal celý. Kakalík provolával slávu divadelnímu pop artu a pan Jirka Dobeš označil Chrousta za počátky nové mytologie.

Roku 2011 přijíždí ze světa do Brna místo Tety Husy její sestřenice Teta Bažantová. Je trochu odvázanější, světem protřelejší, ale zná podobné příběhy. Neteř Ženetka už odrostla a jediným parťákem na skladě je lechce opožděný, ale nadšený synovec Filípek. Teta Bažantová nacvičovala své příběhy v dosud neotevřené brněnské hospodě U sedmi Švábů. Krom třeskutého mrazu, zhýčkaného Filipa a kocoura Matýska tam nikdo nebyl. Jenom vetešík Efa občas chodil kontrolovat, zdali si tajně nepřitápíme. Ale jak už tomu bývá u opravdických umělců, nakonec nás přijela natáčet Česká televize pořad Kultura žije! Kultura žije a my taky, připíjí si Tetička!
Ještě téhož roku uspořádalo divadlo Anička a letadýlko čtyři velké tematické večírky. Na jejich uskutečnění se podíleli brněnští exoti, patrioti, outsideři i celebrity. Romantický prostor Untr v Kavárně Falk se hned napoprvé rozvlnil erotickým napětím Lázně svaté Valentiny. Na apríla se konal prostě Apríl, věnovaný vesmírným receptům a hmyzu. Na podzim mohli diváci těšit na Večírek modře světélujících dušiček. Poslední, vánoční večírek Vánoce existujou!, dokázal, že Vánoce opravdu Existujou. V rámci festivalu Brno Brno byl spuštěn chod kosmetického salónu Plstnatex, který využíval a léčil zázračnými účinky Pavlovnie Plstnaté.
Zlatý hřeb roku patří Milošovi Gruberovi,
Indies MG, který vydal CD Království! I s knížečkou!

Na rok 2012 byl ohlášený konec světa. Když smrt, tak Shakespeare! Představení Kill Will se původně jmenovalo Byl Will a bylo koncipováno pro dětské publikum v rámci Shakespearovských slavností. Použité, využité, ale roztomilé a stále milující Shakespearovo plnicí Pero vypráví slavné tragédie. Prokázalo se, že děti horory prostě milujou! A aby hororů nebylo málo, tak ještě v listopadový večírek Dušičky nejen tvojí babičky! Salón posledního snu, kde si diváci molhli vyzkoušet různé způsoby smrti. Na samém prosincovém chvostu báječně hororového roku se Letadýlko přesunulo do kostela. Ve spolupráci s pěvci a hudebníky Evangelické konzervatoře v Olomouci byla uvedena vánoční opera Ryba a Smrček. Zajíc mistr, Zajíc učeň, metrosekxuální Měsíc, Jeníček, Mařenka a duše stromů naplnili chrámovou loď někonečně vánočním splynutím.

Rok
2013 byl ve znamení zasněného opilce Bedřicha a velkého výletu do Mexika. V květnu, v rámci festivalu Brněnský lunapark, proběhla slavnostní premiéra večerní loutkové skici Sólo pro Bedřicha. Éterický tlustorpd a opilec Bedřich celý život snil, o tom, jaké to je, býti velkým umělcem. Své velké vizi věnoval celý život, až se nakonec propil ke své poslední Marlborce na rtech.
V červenci se Letadýlko vypravilo s předstvením Kill Will do vysněného Mexika. Kill Will celý kompletně ve španělštině měl všech pět P, aby se líbil mexičanům. Známé téma, loutky, písně, legraci a smrt. Díky Guadalupe, Armandovi, Illianě a Oscarovi jsme odehráli deset představení v Mexicu, D.F. a v Méridě na Yucatanu. K tomu ještě deset dílen a dva několikadenní loutkové semináře. Odměnou bylo celé barevné Mexiko a nakonec i slunný Karibik.
Na podzim se v Olomouci zjevila Dívka s jizvou na tváři neboli Naša Pastorkyňa. Lidové zpěvy v Janáčkových úpravách spolu s úryvky libreta Její Pastorkyně a smyčcovým kvartetem vyzpívali tíhu lidských srdcí. Pěvci Evagelické akademie byli těžce konfrontováni s jevištní pravdou a Anička v roli režisérky je nešetřila. Nakonec se ukázalo, že Kostelnička je chlap a Panna Maria je ve skutečnosti Mořská pana na diskotéce. Přes plaché usměvy některých evangeliků mělo představení až nečekaný počet repríz! V Olomouci i na festivalech.

V létě r. 2014 přesídlilo divadlo Anička a letadýlko zpátky do matičky Prahy, a to za velmi dramatických okolností. V Brně se na tvůrčím prameni usídlil tlustý žabák a nebylo vody, vláhy a nakonec ani vzduchu. Na brněnských dveřích zůstala jenom cedulka s nápisem Vivi tady nebydlí...Díky stejnojmennému představení získala Anička jako Vivi zpátky svou vnitřní sílu a jede se dál... Nové celovečerní představení Pičus není kretén má na jazyku pachuť krve, šminek a sladké pomsty. Maruška a Jaruška obcují s minulostí, sklerózou i ďáblem, a nakonec v kostnatých dlaních drží srdce diváků. Je to příběh nesentimentálně dojemný, prostě groteska o dvou starých krávách a jednom zahradním trpaslíkovi. Pro velký úspěch je vzkříšeno i Sólo pro Bedřicha, jako další celovečerní představení!

Rok 2015 je plný změn. Konečně máme stálou pražskou scénu. Ve Venuši ve Švehlovce. V březnu se jel Kill Will podívat do Madridu...Pičus není kretén objíždí festivaly a Dívka s jizvou na tváři se loučí. Jizva se jí zahojila a pro ty, kteří neviděli, ať zůstane navždy tajemstvím. Místo ní se v brněnské Waldorfské škole zrodila Taková normální Julča, ablolovenské představení mladých, talentovaných a trochu rozmazleých studentů. Celý podzim se chystá Jana je panna a Letadýlko tak oživili dva významní hosté, Anežka Kubátová a Rober Mikluš. Na úspěšné prosincové premiéře prozradila Jana mnohé ze svých tužeb a tajemství, ale pannou zůstala...

2016 Jana je panna se zabydluje ve Venuši. Aby těch dívčích témat nebylo málo, vznikají na olomoucké konzervatoři Studánky, velmi svérázné a netradiční pojetí přírodní sbírky básní Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Po takové přírodní a lesní očistě, jede se Letadýlko naložit do vod mořských. Na pracovním soustředění ve Španělsku a Portugalsku vzniklo ze slaných mořských kapiček a krůpějí potu nové představení Frutti di mare. Premiéra se konala v září na Lodi Tajemství Bratří Formanů a vypráví příběh dvou zakletých, kteří zlatou rybku snědli. V říjnu startuje Letadýlko na velkou misi do Malého Tibetu. Do Indie a Himalájí! Cesta přinesla spoustu podnětů k přemýšlení, krásné indické látky a zadřený motor.
Inu byl to krásně cestovní rok.

2017 Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti! A tak se Letadýlko snaží obstát v konkurenci pražských protřelých vlků a mladých natěšených vlčic. Hned v únoru mělo možnost ukázat svůj ajfr na večírku festivalu Malá inventura "Láska, divadlo a kolotoče". Zahráli si tam všichni čerství i nečerství hosté a k blahu večírku přispěla jednodenní kapela Jen pro ten dnešní den. V dubnu, téměř na čarodějnice, uvádí Letadýlko ve spolupráci s brněnským divadlem Polárka krásnou premiéru Malá čarodějnice. Filipojakubská noc, zavolá měsíc na pomoc..." Magie provází letadýlko i při zkoušení nové a zatím dosud největší premiéry Roštěnky u Tifanyho. Novým prostorem je úžasně nově opravená Werichova vila. Takže z punkové Venuše, přímo do prvorepublikového luxusu...Stejně překvapivě jako se v Betlémě zrodil Ježíšek, narodila se i poslední premiéra roku. Pohádka O vločce Vánočce, která přilétla na parapet oknem do Studia Švandova divadla. Rok plný magie a kouzel končí.

2018 Začátkem roku prožilo Letadýlko velkou lásku v maringotce - Kočování za pohádkou. Desetidílný pohádkový cyklus romských pohádek na ČT Déčko se moc povedl a bude možná pokračování. Podmořská ságaFrutti di mare se dočkala obnovené premiéry v novém nastudování s Janou Kozubkovou. Podzim přinesl tři nové premiéry. Svatební představení Zamilovaný myšák na Lodi Formanů; vánoční premiéru pohádky Slovo? v rámci studia Švandova divadla a konečně vrcholný kousek celé sezóny Ocasem Tygra. Tato nová šelma měla premiéru ve Venuši ve Švehlovce a dokázala, že Anička a letadýlko má stále nabroušené drápy...

2019 Rok 2019 začal opět na brněnském Balkáně, kde si Anička s Honzou Cinou zopakovali divokou jízdu barevnou maringotkou. Na jaře se také zrodily nové postavy Toma a Loly spolu se španělskou znělkou Hola niňos! pro ČT Déčko. Na podzim si Anička na zahájení festivalu Next Wave střihla závěrečnou zkoušku z moderování (škola PAMU) a dokázala, že se uživí nejen jako společnice kategorie A, ale i společnice kategorie B. Závěrečný projekt sezóny, večerní inscenace Small Talk, odzátkoval svůj šampus v listopadu. Tak uvidíme, jak lidem bude chutnat. Letadýlko přeje Happy New Year 2020.

2020 Small Talk skutečně odzátkovala poslední šampus v životě Anny D. Alkohol jako kolega při zkoušení a kámoš na oslavy i do samoty skončil. Nedostal panáka, ale padáka. To všechno ještě potvrdil bacil COVIDU, díky němuž premiéra ve Venuši - Poslední Pičusův mejdan proběhla pouze online. Trpaslík si pořídil novou zahrádku a Maruška s Jaruškou nové šaty a paruky. Koncem léta se Letadýlko v rámci turné podívalo do Zurichu a v září zahajovala Anička a Honza Cina sezónu České filharmonie Dětem v Obecním domě.

V roce 2021 jsme hráli a hráli, co nám to pařáty COVIDU dovolily. Léto bylo ve znamení příměstských táborů. První se uskutečnil v Kinského zahradě pro děti z Holečkovy a spol., s příznačným názvem Tygři ve městě. Druhý se konal v Broumově ve spolupráci s písničkářkou Terezou Palkovou. Před Vánocemi uvedlo Letadýlko premiéru Mia nosí Pradu. Vznikl tak další opus s přesahem pro děti i rodiče. V roli Mii excelovala naše milá Anežka Kubátová a v roli bezpohlavního nebezpečného Ita Anička Duchaňová.

2022 Sezónu plnou učení a hraní zakončila nádherná premiéra nové vánoční kapely Vločky, která se představila odvážným koncertem s novou vánoční legendou.

2023 Vánoční kapela Vločky se pomalu pod vlivem slunce proměnila v celoroční hudební skupinu Panpelišky, která rozjasnila nejeden kulturák, leťák i koupák. Anežka a Anička zkouší dvojhlasy, nové hudební nástroje a taky upozadit divadlo a nakopnout hudbu. Během roku vydala Anička knižně i cédéčkově pohádkový opus Znáš to, ve spolupráci s vydavatelstvím K-A-V-K-A. A taky Panpleliškový zpěvník. Léto bylo ve znamení lodi Formanů a obláčků z Aladinovy lampy. Na podzim más z onoho světa navštívila Zdenka Braunerová, ale o tom ještě...

V roce 2024 připravuje hudební skupina Panpelišky nový repertoár a novou stand up pohádku O Nejkrásnějším slovu. Letadýlko se chytá přistát s novou pohádkou Kdo se bojí Karkulky. Tak se určitě někde uvidíme.